Temné blues v New Orleans - František Kotleta

12.01.2023

Magie? Když už, tak ta sexuální, a to pořádně!

New Orleans je město s pozoruhodnou historií, historií nesmazatelně provázanou s voodoo magií. Přítomnost Tomáše Koska v kolébce blues značí, že magie není pouze historií města, ale také jeho současností. Připravte se na staré bohy, mocichtivé kněžky a zombie, které ani tak nezajímají mozky jako spíš zabíjení obecně. No, a nebyl by to Kotleta, kdyby své čtenářstvo ošidil o pořádné orgie...

Protože se nekalosti dějí všude po světě, nezůstaneme pouze v Americe, vrhneme se do srdce Jeseníků, Koskovu pomoc si vyžádá také Vatikán a pořádné trable, jež je třeba zastavit, se dějí i v Saudské Arábii, kde své penisy poměří Bakulga a sumerský bůh Pazúzu. Každá pouť však jednou končí a zdá se, že právě cesta pana Koska dále vydlážděná není, ale kdo ví, co dokáže jeho sémě...


"Pazúzu," zašeptala Malika mužským hlasem. Zvolna se ke mně sklonila a olízla mi bradu.
Vytáhl jsem magii rituálu, vzal vše, co jsem měl, a vrhl to proti ní. Otřásla se, ušklíbla, ale pořád mě držela na zemi, jako by snad měla dvě stě kilo a svaly z oceli.
"Bakulga?" zasmál se mužský hlas a dodal: "Mí následovníci kdysi vyplenili mnoho jeho svatyní. Slabý, příliš slabý. Skrývá se mezi těmi, kdo nemají odvahu sloužit mně," zachrčel a zasmál se.

Přestože sám mám sérii s Tomášem Koskem celkem rád, pravdou zůstává, že patří k těm hůře hodnoceným. Takový je již úděl povídkových knih, jedna je lepší, druhá horší, a tak dokola. Ani v Temném blues tomu není jinak.

Zatímco výprava do New Orleans pro mě nedopadla zrovna podle představ, a to blues miluji i s celou jeho nesnadnou minulostí, následná povídka o jezinkách z českých luhů a hájů byla však parádní. Kratší příběh z Vatikánu byl vtipnou absolutně nekorektní jízdou beroucí si na paškál "svátost" církve. Na druhou stranu, prsatá černoška je prsatá černoška, co naplat? Písky v okolí Dubaje přinesly příběh, ve kterém se střetli dva božští sexuální predátoři, a nakonec jsme se dostali na Reunion, který se snaží získat dávné božstvo. Poslední dvě povídky bych hodnotil jako průměr, ale i tak je dost možná Temné blues v New Orleans nejlepším dílem v sérii.

Postava Tomáše Koska patří v díle Františka Kotlety/Leoše Kyši mezi mé oblíbence. Není to žádný namakaný, neprůstřelný hrdina, dost často si sáhne až na hranici svých sil, ale nevzdává se a vždy se staví na tu správnou stranu. Navíc si očividně dokáže užívat života i v soukromí, což se cení.

Jak jsem již obecně u knih FK zvyklí, Blues je nadité akcí od první do poslední stránky, lokace působí spíše jen jako kulisy, a i magie je až na různé božstvo vlastně totožná. To však není špatně, nepředpokládám totiž, že po podobných knihách sáhne někdo, kdo očekává složitý děj a komplikované charaktery postav hledající v bytí, či nebytí nesmrtelnost chrousta... Čtení jsem si užil a adekvátně jsem se u knihy bavil.

Na jednu stranu je škoda Koskova konce, na stranu druhou, nic se nemá přehánět a občas se vyplatí v nejlepším skončit. Věřím ale, že autor má tolik "želízek v ohni", že se neztratí a bude své fanoušky bavit i nadále.


Název: Temné blues v New Orleans
Autor: František Kotleta
Série: Tomáš Kosek 4. 
Nakladatelství: Epocha
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2022
Vydání: 1.
Počet stran: 416
ISBN/EAN: 978-80-278-0099-5