Nehodná zvířátka - Sophie Corrigan

Pravda, nebo lež?

Říká se, že každé zboží má svého kupce, a prakticky stejně je to i v případě zvířat. Troufám si tvrdit, že žádné zvíře není primárně zlé a žádné není monstrem skrývajícím se ve stínech. I když co si budeme nalhávat, hmyzáci ve mně vzbuzují nevysvětlitelný odpor a v hrůze ze žraloků si vybírám k dovolené taková místa, kde jsem si jist, že nejsou, například hory. Jistě to tak má u mnohých tvorů spousta lidí.

Proč tomu ale tak je? Je to jakási zakořeněná vlastnost navazující na mýty, pověry a historky z minulosti? Mezi nejrozšířenější strachy ze zvířat patří arachnofobie, což je hrůza z pavouků. Pavoukovci jako takoví vlastně vůbec nejsou nic extra, řadí se k nim také klíšťata, která jsou snad jedinou výjimkou a u kterých jde o tvory, jež nemá rád zřejmě vůbec nikdo. Ale pavouci, to je jiná, jsou to prospěšní tvorové a třebaže jsou někteří trošku chlupatí, svým stylem života se významně podílí na životním prostředí. Jako jeden z předsudků by mohl posloužit následující vtip: Víte, co to znamená, když vám přejde přes cestu černá kočka? Jednoduše, to zvíře někam jde...

FAKTA: Samice lišky se nazývá "fena" a samcům se říká "pes". Když mají mladé, říká se jim "liščata" nebo "štěňata". Celá skupina lišek se nazývá smečka. I když jsou příbuzné psům, mají některé vlastnosti společné s kočkami, umí zatahovat drápy a mají svislé zorničky, což jim pomáhá zaměřit kořist.

Kniha je skutečně nádherně zpracovaná. Čtivou a mnohdy heslovitou formou, aby byla vhodná i pro mladší, seznamuje čtenáře s rozsáhlým spektrem zvířat a vyvrací zažité fámy, které obviňují leckterá zvířata z vlastností a činů, jež jsou v mnohých případech jen a pouze výsadou člověka.

Přestože se publikace snaží být vědecky korektní, je třeba ji vnímat jako knížku pro mladší čtenáře, a počítat tak s určitým podílem nadsázky. O tom, že jsou např. žraloci bílí "skvělí", by se dalo polemizovat, a několik surfařů by s touto informací nesouhlasilo. Skutečně se jedná o predátory na vrcholu potravního žebříčku a útoky na lidi jsou spíše vzácné, poté co je narušeno teritorium paryby, ale dělat z nich roztomilé rybičky, to by se určitě ani jim nelíbilo. Jde o potenciálně nebezpečné tvory, a tak je k nim třeba přistupovat.

Na první dvojstránce o daném zvířátku čtenáři narazí na fámy z jeho života a na nepříliš lichotivé vlastnosti, které mu přisoudili lidé. Následující dvě strany jsou věnovány vyvrácení těchto nepodložených informací a uvádějí vše na pravou míru. Je třeba zmínit, že vše je podáno jednoduchou a zábavnou formou. Srovnání je i v samotné ilustraci, kde jsou zvířátka nejprve ztvárněná děsivě a následně jako "cute ňuňu" plyšáci.

U čtení knížky jsem se velice bavil, svůj podíl na to mělo zaručeně i grafické znázornění, které lahodí oku. Je to vtipné, velice poučné a poutavě podané. Autorka si dala tu práci, že čtenářům nepředkládá je notoricky známé informace, ale dohledala si fakta, která pro mnohé mohou být zcela nová. Rozhodně se jedná o titul ideální do dětské knihovničky k rozšíření obzorů a podnícení lásky k přírodě. Na konci knihy se nachází krátký slovníček, jenž osvětlí různá hesla, nad nimiž by nejeden čtenář mohl tápat.

Zvířata nejsou zlá, neloví pro zábavu jako lidé, utočí jen, když mají hlad, nebo se cítí ohrožená. Se zmenšujícím se přirozeným prostředím k životu však mohou být někteří chlupáči nevrlejší než dříve. Já osobně si myslím, že je dobré a prospěšné mít ze zvířat respekt a vážit si jich, nemít strach, protože strach vede k nenávisti, a tak by se jednoho krásného dne mohlo stát, že člověk na Zemi zůstane sám...

Knížku rozhodně doporučuji všemi deseti.

Název: Nehodná zvířátka
Originální název: The Not Bad Animals
Autor: Sophie Corrigan
Překlad: Alena Zikmundová
Nakladatelství: Drobek
Rok vydání: 2021
Vydání: 1.
Počet stran: 160
ISBN/EAN: 978-80-7642-919-2

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkujeme společnosti Knihy Dobrovský.