Místa, kde jsem plakala - Holly Bourne

Minulost někdy zanechává hluboké šrámy... Láska ale nemá bolet

Nový domov, nové město, nová škola... to pro nikoho není nikdy jednoduchá kombinace. Amelie miluje hudbu, a i přes svoji plachost se dokáže postavit na pódium a před sálem plným lidí hrát, protože hudba je její život. A byla to právě hudba, která jí do života přivedla Reese.

Amelie za sebou v bývalém domově zanechala Alfieho, svého nejlepšího přítele a partnera, s nímž udělala před svým odjezdem dohodu, že si dají volnost. I přesto, že Amelie na tuto dohodu přistoupila, tak nemohla Alfieho pustit z hlavy, jak moc jí chyběl. Jakmile ale poznala Reese, její pouto k Alfiemu se jako mávnutím kouzelného proutku zpřetrhalo...

Reese je charismatický, pohledný "týpek" s kloboukem s úzkou krempou vraženým do čela, který má více než dost sebevědomí a ví, jak na sebe strhnout pozornost. Amelienejdřív nemůže pochopit, že se do ní zamiloval a že se ona zamilovala do něj, a to až po uši. A i když jí noví přátelé před Reesem varovali, neposlechla je. To, co cítí k Reesovi s Alfiem nezažila, jako kdyby do ní uhodil blesk, je to intenzivní a vzrušující pocit.

Začátky bývají vždy krásné, s růžovými brýlemi na očích... Amelie se o několik měsíců později rozhodne v rámci školního projektu vytvořit mapu vzpomínek - mapu všech míst, kde kdy prolila slzy. Tato výprava do minulosti rozhodně není jednoduchá, ale je potřebná proto, aby Amelie mohla mít budoucnost a aby pochopila, co bylo na jejím vztahu s Reesem špatně.

Všude na všech místech číhají vzpomínky, Reese. Jsou polapené jako zmrazení duchové, existují jen tehdy, když někdo, kdo o té které vzpomínce ví, na ten konkrétní čas a místo pomyslí a jeho mysl ji aktivuje. Neustále procházíme kolem těchto duchů, netušíme, že šlapeme po stopách příběhů jiných lidí. ... Necháváme za sebou ozvěny svých životů všude, kam vkročíme, otiskujeme je do pletiva okolního světa.

Spisovatelská hvězda YA příběhů Holly Bourne se ve svém nejnovějším románu Místa, kde jsem plakala zaměřuje na problematiku vztahů. Kdy už je vztah toxický? Jak se posunout dál? Ne vždy je jednoduché si připustit, že věci nefungují tak, jak by správně měly. Téma knihy je závažnější, než se na první pohled může zdát.

Styl vyprávění příběhu je velmi specifický - z pohledu Amelie jsou čtenáři předloženy dvě dějové linie, které se vzájemně prolínají. Amelie se vrací prostřednictvím vzpomínek do minulosti a vypráví příběh chronologicky od prvního příchodu do nové školy a okamžiku, kdy se poprvé setkala s Reesem. Tyto pasáže jsou doplňovány komentářem Amelie, jejími úvahami, bilancováním a uvědomováním si důležitých momentů, které předtím neviděla.

Protože s nepopiratelnými pravdami se to má takhle: žádná pravda nikdy není pevně daná. Její nepopiratelnost má datum trvanlivosti.

Jednotlivé kapitoly se pojí vždy k jednomu danému místu, kde Amelie plakala, na začátku každé z nich je moc pěkná ilustrace. Celkové má kniha velice vydařenou grafickou podobu.

Kniha na mě silně zapůsobila, okamžitě mě vztáhla a pohltila a já otáčela stranu za stranou a kolikrát se přistihla, jak si říkám, aby Amelie otevřela oči a přiznala si, že to, jak se k ní Reese choval, nebylo normální. Věděla jsem, že s Reesem to nebude tak růžové, jak se to ze začátku jevilo, přesto jsem si nemohla pomoci a chvílemi mi přišel i sympatický. Holly Bourne to zkrátka umí a její postavy jsou z psychologického hlediska velmi propracované.

Emoce Amelie jsou doslova hmatatelné, a tak čtenář s ní pociťuje radost, lásku, smutek i bolest. Troufám si tvrdit, že za mě je to od autorky zatím vůbec nejlepší kniha, kterou jsem četla.

Místa, kde jsem plakala není klasickým románem o lásce, je příběhem ze života, s až bolestnou upřímností hovoří o traumatech, která si mohou někteří v sobě nést. Kniha obsahuje mnoho pěkných myšlenek i témat k zamyšlení. Myslím si, že si najde své oblíbence i mezi dospělými čtenáři.

Název: Místa, kde jsem plakala
Originální název: The Places I´ve Cried in Public
Autor: Holly Bourne
Překlad: Romana Bičíková
Nakladatelství: #BOOKLAB
Rok vydání: 2021
Vydání: 1.
Počet stran: 344
ISBN/EAN: 978-80-276-0127-1

Za knihu mnohokrát děkujeme nakladatelství #BOOKLAB/Slovart.