Láska v čase bezsmrtnosti - Martin Vopěnka

Shakespearova tragédie ve vesmírných kulisách 

Představte si přesun zemské civilizace do vesmíru, taková je vize budoucnosti nové knihy, která rozdělila populaci Země na dvě planety, kdy každá uznává jiné principy. Zatímco na Oxydu usilují o prodloužení života, Syrus oproti tomu věří v život pokračující i v nebeském řádu.

Obě strany se rozhodly uskutečnit svoji vizi, k jejímu naplnění proto vybraly dva mladé lidi. Ron je ze Syru, zatímco Jelsinou domovinou je Oxyd. Jejich úkol je jasný, oba mají zabít toho druhého. Když se však setkají, splnění jejich mise se začne vzdalovat. Vzklíčí totiž mezi nimi semínko lásky.

O sto let dříve je zkonstruován jedinečný přístroj tzv. psycholab, jenž zprostředkovává kvantově duchovní podstatu vědomí i celého vesmíru. Jeho tvůrce, Alvarez, přístroji dodá tu nejdůležitější složku - lidský mozek.

"Člověk má žít, dokud ví proč. Když cítí důvod, tak klidně co nejdéle. Ale neměl by žít co nejdéle ze strachu ze smrti nebo ze strachu o život. Protože není důvod se smrti bát. Smysl lze najít i v tom, co je po smrti."

Láska v čase bezsmrtnosti je již 21. titul spisovatele Martina Vopěnky, jenž je mimo jiné i provozovatelem nakladatelství Práh a předsedou Svazu českých knihkupců. V tomto případě se jednalo o mé první setkání s autorem, na kterého jsem slyšela pět jen samou chválu, proto jsem byla poměrně zvědavá. Navíc pro mě jako milovnici čehokoli, co odkazuje na slavného anglického dramatika, byla kniha i z tohoto hlediska zajímavá. Výsledkem však bylo značné zklamání.

Nedávno jsem si shodou náhod připomněla Čapkovo dílo Věc Makropulos, drama, v němž se řeší lidská touha po nesmrtelnosti. Toto téma je skutečně výživné a pro mnoho spisovatelů i díky své nadčasovosti stále přitažlivé. Stejně tak se i Martin Vopěnka rozhodl do své knihy vložit myšlenku toho, jaký smysl by měl bezsmrtný život, tedy takový, kdy existuje možnost nezemřít. Do opozice je pak stavěna smrtelnost.

Text zahrnoval, především v první části knihy, vědecký pohled, což souviselo s vytvořením psycholabu, přístroje, který funguje díky lidskému mozku, jehož úkolem je ovládnutí podstaty vědomí, také filozofické otázky provázely celý příběh, neustálé narážení na smysl života, ať už krátkého, nebo dlouhého. Přestože jsem měla několikrát tendence knihu nedočíst, nakonec jsem je překonala a dostala se do cílové rovinky. Poslední část mě nakonec i poměrně překvapila, protože byla asi nejčtivější a nejzajímavější. Nejsem nijak prudérní a erotika mi v knihách nedělá problém, ale čeho je moc, toho je příliš. Některé erotické pasáže byly naprosto zbytečné. Navíc líčení erotických fantazií prababičky o své vnučce bych ani číst nemusela.

Když bych to měla shrnout, autor měl rozhodně zajímavou myšlenku, kdy zasadil své představy budoucnosti lidstva do vesmírných kulis, své příznivce si nápad zajisté najde. Dílo by mohlo působit dobře i díky motivu shakespearovské lásky, která se objevila v poslední části, v tomto případě dva potomci dvou znepřátelených civilizací řeší otázku smrtelnosti/nesmrtelnosti. Avšak neustálé filozofování, natahování děje a přehnané erotické scény moje hodnocení značně snížilo. Každopádně nad autorem nelámu hůl a zkusím v budoucnu od něj něco jiného, abych mohla mít nějaké srovnání.

Jaké výhody a nevýhody má podle vás nesmrtelný život?

Název: Láska v čase bezsmrtnosti
Autor: Martin Vopěnka
Nakladatelství: Mladá fronta
Rok vydání: 2019
Vydání: 1.
Počet stran: 328
ISBN/EAN: 978-80-204-5537-6

 Za knihu mnohokrát děkujeme nakladatelství Mladá fronta.