Konec emocí - Jan Stejskal

S velkou mocí přichází i velká zodpovědnost...

Anetin život nebyl nikdy tak úplně procházkou růžovým sadem, jako malé jí zemřel otec a život s matkou nebyl ani v nejmenším výhrou v loterii. Nyní jí však bude již dvacet pět a zdá se, že se vše tak nějak srovnalo, konečně tak může začít normálně žít a se svým přítelem Filipem snad i plánovat rodinu. To ale netuší, co vše si pro ni autor připravil, a odstartuje to jedna na první pohled obyčejná houbová smaženice.

Anetin táta měl tajemství, tajemství, které se táhne daleko do minulosti, a právě jedna ne úplně standardní houbička otevře dveře, které snad měly raději zůstat zavřené. Aneta se najednou ocitá ve světě, kde se smývá hranice mezi normálnem a šílenstvím a od svěrací kazajky ji dělí pouhý jeden trip. Ona se však vzdát nehodlá a je odhodlaná přijít všemu na kloub. Mezitím se vypraví za svou silně narcistní matinkou, babičkou, jejíž dny se krátí, a na dovolenou do Itálie, která odemkne cestu do pekel.

Pokud byste dokázali zachránit velkou spoustu lidí, ale museli byste obětovat sami sebe... Jaká by byla vaše volba?

Jdu rychle a samozřejmě bez hůlek. Tenhle mor poslední doby odmítám. Prý je chůze bez trekových holí příliš namáhavá. Celý svět směřuje k pivu bez alkoholu, mléku bez laktózy, kávě bez kofeinu, sportu bez námahy a životu bez emocí. Nejvíc mě děsí, že to asi všem vyhovuje.

Když jsem si zhruba před půl rokem četl povídky ze sbírky Můj první polibek, zaujala mě jedna, která kvalitou převyšovala všechny ostatní, byla jí povídka Muž na útesu od autora Jana Stejskala. Pokud máte dojem, že jste již toto jméno někde viděli, máte správný dojem, je také autorem knihy Konec emocí, které se recenze týká.

Tato nepříliš dlouhá psychologická novela vypráví příběh ženy, která odkrývá dávné rodinné tajemství, jež naprosto změní celý její život. Její životní pouť narušuje jakási dědičná psychická porucha, která příběhu dodává na mystičnosti, a zaručeně potěší každého, kdo si rád střihne taneček s časem, krok zpět, krok sem...

Autorův styl psaní je velice příjemný, je znát značná slovní zásoba, díky čemuž nejsou věty ploché a jsou krásně zabarvené. Oceňuji také sugestivní pojetí charakterů postav a jejich emocí, přece jen právě na nich v celé knize záleží nejvíce. V knize se střídají situace klidu a vyhrocenosti v perfektním poměru, příběh tak vytváří jakousi sinusoidu, která chvíli nutí čtenáře hltat písmeno za písmenem a chvíli mu dopřává oddych a příjemně plyne.

Na to, s jak omezeným prostorem autor pracoval, se mu podařilo vylíčit jak samotný příběh, tak postavy do posledního puntíku. Přestože jsem ne vždy se vším souhlasil, a obzvlášť na konci jsem si říkal, zda by se příběh opravdu mohl takto vyvíjet, na kvalitě díla to nic nemění. Anetino rozhodnutí chápu, ale absolutně s ním nesouhlasím. Je to však čistě můj subjektivní názor. Osudy vedlejších postav nejsou nijak přikrášlované, je tak možné, že se v nich může klidně kdokoliv poznat. Vážnější pasáže odlehčuje autorův inteligentní humor, který se objeví vždy v tu pravou chvíli.

Konec emocí je ideálním společníkem na zkrácení cesty do práce, na dovolenou, chvíle před spaním atd. Pokud upřednostňujete knihy, u nichž občas musíte přemýšlet a nad kterými budete uvažovat ještě dlouho po dočtení, směle do toho, nebudete litovat.

Název: Konec emocí
Autor: Jan Stejskal
Nakladatelství: Gorgona
Rok vydání: 2021
Počet stran: 224
ISBN/EAN: 978-80-88029-58-8

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkujeme autorovi Janu Stejskalovi.