Klub vrahů - Pavel Renčín

22.11.2018

Nezlobte, nebo si vás Klub najde!

Pocit beznaděje, ten pocit, že žijete ve světě bez spravedlnosti. To, že kolem jsou lidé, kteří beztrestně dennodenně někomu ubližují - vám, vaší ženě, dětem, rodičům, někomu, koho máte rádi, či komukoli jinému. Ten pocit bezmoci... Proč tomu tak je? Protože ti, kteří ubližují, moc dobře vědí, že se jim nikdo jako já, vy či Adam (hrdina této knihy) nikdy nepostaví! Opravdu?

Adam je chlapík jako každý jiný. Možná trochu uzavřenější, stydlivější, možná s tajemstvím, jež by kdekomu podlomilo kolena. Žije svůj obyčejný život, pracuje v call centru a brigádničí v knihkupectví. (Mimochodem s jeho láskou ke knihám se naprosto ztotožňuji!) Každým dnem si prochází svým nudným stereotypem, nic ho víceméně netrápí, tedy do chvíle, než se rozjede děj této knihy, do chvíle, než spatří dívku s očima barvy jasmínového čaje!

Od tohoto okamžiku se zásadně změní jeho život. Objevil existenci jistého klubu, který se specializuje na trestání jinak nepotrestatelných, na to, aby dostali, co si zaslouží! Zdá se, že Adamova vyvolená je členkou této organizace, vše je však obestřeno rouškou tajemství a záhad a na odkrytí se nepospíchá. Adam je po uši zamilován a udělá vše, co si Diana, jak se dívka jmenuje, přeje. I když u toho utrží mnoho ran a i když to není vlastně vůbec legální. Klub má jediné pravidlo, žádný trest nesmí skončit smrtí, zde je bod úrazu - trestaní totiž začnou umírat.

Kdyby to zůstalo v této rovině, byl by Klub vrahů úplně obyčejným thrillerem, který by z řady vybočoval pouze nepatrně. Ale není tomu tak! Příběh knihy je totiž hluboký jako Mariánský příkop, nejde tu jen o kriminální linku, ta je dokonce bych se nebál říct podružná, jde především o lidi, lidskou mysl a její nejtemnější zákoutí. Mozek si s člověkem vlastně může pohrávat, jak se mu zachce, a dotyčný s tím nic nezmůže. Minulost na nás může ponechat všemožné šrámy, leckdy takové, že by mnohým hrůzou slezly vlasy z hlavy. A tím vším je tenhle příběh plný.

Jeden musí až žasnout, jak se autorovi podařilo do poměrně útlé knihy vměstnat tolik věcí. Je zde vidět spisovatelský um a preciznost, kterou Pavel Renčín prokázal již ve svých předchozích knihách. Postavy zde stvořené jsou nejen naprosto uvěřitelné, ale také vykreslené do posledního detailu. Nejsou to žádní superhrdinové, ale lidé jako vy a já - přesto tolik rozdílní. Prostředí podzimní a zimní Prahy - Kdy chybí slunce, lidé jsou ve stresu, kolem šeď, nicota a hle! Najednou svátky, které mohou na lidskou psychiku působit naprosto destruktivně. - skvěle podtrhává náladu příběhu.

Adam, hlavní postava, na mě přeci jen několikrát působil neuvěřitelně, takový ťuňťa, na druhou stranu proč by nemohl být. A vůbec! Na konci vše skvěle zapadá.

Od autora jsem četl většinu jeho knih, začal jsem na Nepohádce, ze které jsem byl tenkrát poněkud rozpačitý, ale třeba sérii Městských válek považuji za nejlepší českou urban fantasy vůbec, trošku i proto, že ve mě evokuje mého milovaného Gaimana. Od Labyrintu se taktéž moc nešlo odtrhnout a nyní Klub vrahů je absolutní pecka. Akorát Vězněná mne neustále z knihovny pozoruje svýma modrýma očima nepřečtená, napravím to hned, jak se ji přestanu bát!

Název: Klub rváčů
Autor: Pavel Renčín
Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2018
Vydání: 1.
Počet stran: 304
ISBN/EAN: 978-80-257-2604-4