en-Ve stínu války - Jarmila Stráníková

Ohně války nehasnou

Rok 1620 si většina z nás pamatuje pouze jako rok, kdy se udála bitva na Bílé hoře. To ale byla jen část událostí, které se v našich končinách děly, třicetiletá válka byla nejen pro české země dobou temna. Nepokoje, vládnoucí vakuum, strach, hlad a všudypřítomná smrt byly charakteristické pro dané období. Nadaná autorka Jarmila Stráníková čtenáře bere do časů plenění švédských uzurpátorů, kteří plení, znásilňují, zabíjejí a zabírají území v okolí Niského knížectví. Rok 1631 otevírá příběh bez příkras, kdy luxusem je i jen pouhý život.

Hrabě Anton von Borgunelle je velitelem vojenské posádky v Johannesbergu. Biskup pláchl do bezpečí a císaře jeho poddaní pramálo zajímají, ostatně tak to bývá vždy. Dokáže Anton ochránit lid, za který převzal zodpovědnost?

William Banér je synovcem slavného generála a potomkem význačné rodiny, mělo by pro něj být ctí mít tu možnost účastnit se války o země české. Williama ale boje nezajímají a raději se čas od času vytratí a rád se toulá mezi obyčejnými lidmi.

Chudá dívka Lilian přišla téměř o vše, co jí nevzali Švédové, vzali jí císařští vojáci, kromě milovaných také romantické představy o světě a o lidech. Jak ale dívka v průběhu knihy dospívá, stává se z malé ustrašené holky ženou, která chce všem dokázat svou sílu.

Kdo se v době války dokáže chovat jako člověk a kdo své lidství pod tíhou ztrát nakonec zcela pohřbí? Jak je množné, že se ze zachránců mohou během chvíle stát nepřátelé? Naděje však umírá poslední, a i v té největší tmě lze nakonec nalézt světélko, byť třeba nepatrné. Každá válka jednou skončí, a třeba se najde chvíle i na lásku.

Slyšíte? Bubny, ohně planou, kopyta koní rozrývají promáčenou zem. To pochoduje armáda smrti, která bere starce, muže, ženy i děti. Jste připraveni vydat se do světa, který je ukryt Ve stínu války?

"Nehodlám tady sedět a čekat, až Švédi zmaří další nevinné životy. Můj strýc věřil v lepší budoucnost a byl ochotný za ni bojovat. Nedopustím, aby naděje, kterou nosil v srdci, zanikla pod tíhou strachu. Nedopustím, aby zemřel zbytečně. Budu bojovat! Ne za císaře ani za biskupa, ale za sebe! Za nás všechny! Za budoucnost bez hladu a smrti! Bez toho prokletého stínu války."

Předně bych rád zmínil, že historické romány nepatří mezi mnou běžně vyhledávanou literaturu, a možná právě proto jsem se rozhodl si knihu přečíst. A upřímně? Rozhodně nelituji. Přestože jsou události zasazeny do reálné historie, autorka taktéž využila svou představivost, aby stvořila poutavý příběh plný postav, které možná byly a možná nebyly, ale vy je budete milovat, nenávidět, nechápat a nakonec budete strašně moc chtít vědět, jak to s nimi vlastně dopadlo dál. Jak je také zmíněno v doslovu, jsou v knize kromě skutečných událostí zapracované také pověsti vázané na Javorník ve Slezsku, kde se příběh odehrává. Fantaskní prvky skvěle podtrhují hrůznou skutečnost.

Celý děj je rozdělen na tři dějové linky, odehrávající se v jedné době, prakticky na jednom místě. Čtenáři sledují osudy zmíněných tří postav Antona, Williama, Lilian a jejich rodin a přátel, které se logicky nakonec propojí v jeden celek. Vše se v knize odehrává plynule, žádné nelogické přeskakování, navíc každá z hlavních postav má něco do sebe, a tak není problém si je oblíbit. Mně osobně byl však poněkud nesympatický hrabě von Borgunelle, občas mi jeho chování přišlo moc povýšené a jeho vztah s manželkou, která byla podle mě velice osvěžující postavou, než se kvůli svému muži změnila, jsem absolutně nechápal, ale co, asi je to tak správně, šlechtici jsou šlechtici. Charaktery postav jsou dobře vyvedené, Rischerovo opilství bylo tak důvěryhodné se všemi jeho démony, že jsem kolikrát žasnul.

Jedna z mála věcí, kterou bych vytknul, je samotný začátek knihy, chápu, že se spisovatelka snažila začít trochu jinak než přímým hozením čtenáře do víru války a daná kapitola, zabývající se právě jednou ze zmíněných pověstí, není rozhodně nezajímavá, je však matoucí, jsou tam jména, která si nikdo s nikým nespojí, a vlastně to celé se samotným příběhem ani příliš nesouvisí. Já osobně bych kapitolu posunul tak o sto stránek dál. Následně již kniha pokračuje bez zbytečného přerušování, a na to, že je to prvotina, a na to, kolik autorka rozjela příběhových linek, klobouk dolů. Skákání v ději mohlo být skutečně pro některé čtenáře matoucí, já v tom žádný problém neviděl, naopak mi přišlo, že to udržuje pozornost a prakticky vždy jsem se orientoval, čí příběh se zrovna vypráví.

Jarmila Stráníková se toho nebojí, není jako většina autorů, kteří svou první knihou minimálně polovičního rozsahu čtenáře nejdříve oťukávají, ona přišla se 400 stránkovým historickým románem, ve kterém je snad vše, co si člověk od tohoto žánru může přát - napětí, souboje, válka, smrt, láska, rodina, nenávist, náklonnost, nesmělost, arogance, smutek, vychytralost, úlisnost, oddanost a takto bych mohl pokračovat. Je třeba počítat s tím, že válka s sebou nese bolest a smrt, tím se v knize opravdu nešetří, ale zase to není přehnaně nucené.

Když to shrnu, dostal jsem mnohem více, než jsem očekával, bavil jsem se od začátku do konce, až mě pak mrzelo, že je po všem. Určitě budu rád, pokud autorka bude ve své tvorbě pokračovat, když takhle dopadla první kniha, jak parádní by musela být kniha druhá? Určitě mohu s klidným svědomím doporučit.

Název: Ve stínu války
Autor: Jarmila Stráníková
Nakladatelství: Alpress
Rok vydání: 2021
Vydání: 1.
Počet stran: 400
ISBN/EAN: 978-80-7633-559-2

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkujeme autorce Jarmile Stráníkové.