en-Slečny - Anne-Gaëlle Huon

Naše rozhodnutí udávají směr životem

Španělská dívka Rosa se spolu se svou sestrou Almou vydala přes Pyreneje za prací do Francie, kde tzv. vlaštovky sezonně pracují v továrnách na výrobu espadrilek. Do cíle však dorazila pouze jedna ze sester. Alma tragicky zahynula v horách.

Rosa se snaží dělat svou práci, jak nejlépe dovede. Klacky pod nohy jí ale hází nejen její spolupracovnice, ale i nadřízený. Dívka je naštěstí velmi učenlivá, šití jí jde pěkně od ruky a v rukávu má spoustu vlastních nápadů, které si ve volném čase zakresluje. Když jednoho dne potřebuje najít útočiště, svou náruč jí otevře dům s modrými okenicemi a dveřmi, dům, kde žijí tři nezávislé ženy, Slečny, které si umí život užít až do dna sklenky šampaňského. Z původně krátkodobé návštěvy baskického městečka Mauléonu se stane dlouhodobá záležitost - Rosa zde nalézá domov.

Kam až život Rosu zavede? Co vše se dozví o Slečnách? Je jejich život skutečně tak bezstarostný, jak se na první pohled jeví? Kolik práce a odhodlání se skrývá za výrobou espadrilek?

Vydejte se s Rosou do Mauléonu, poznejte Slečny a nechte se pohltit silným příběhem, jenž se nesmazatelně vryje do vašeho srdce, kde už navždy zůstane.

Vlaštovky pořád klábosily, i když se jim ve tvářích už zračila únava. Dny byly dlouhé. Od sedmi ráno do sedmé večer. Šest dní v týdnu. Po práci v továrně jich ještě většina kvůli přivýdělku pracovala jinde. Třináctiletá Amelia leštila po domácnostech parkety. Šestnáctiletá Maria se činila v prádelně. Patnáctiletá Madelon chodila uklízet. Každá měla svůj vlastní příběh, pravidlo ale platilo jediné: brát ty nejtěžší práce a nikdy si nestěžovat.

Mám ráda, když jsou v románech používány historické reálie, prvky, díky nimž se člověk dozví něco nového, zajímavého. Stejně tomu je tak i uSlečen. O továrnách na výrobu espadrilek ve 20. letech minulého století jsem prakticky nic moc nevěděla. Díky příběhu a také autorčině doslovu jsem se dozvěděla, jak těžká to byla práce, že jedním z prvních úskalí byla už samotná cesta do Mauléonu, při které zahynulo mnoho vlaštovek, mnohdy i dvanáctiletých dívek, které se do Francie vypravily ilegálně, aby si přivydělaly na výbavu. Autorka si dala tu práci a navštívila jednu z dnešních dílen na výrobu espadrilek, mluvila s jejím majitelem a díky tomu se dozvěděla fascinující informace nejen o samotné výrobě, ale také tom, jak to chodilo v minulosti. Také, stejně jako tehdy vlaštovky, podnikla cestu horami, aby se dokázala do situace vcítit. Ke všemu si dělala pečlivé poznámky a nastřádané informace zužitkovala ve svém díle a nutno poznamenat, že velice zdařile.

Vyprávění je v ich-formě z pohledu už starší Rosy, která se dopisem adresovaným Liz vrací vzpomínkami do minulosti. Čtenář se tak postupně dozvídá, jak se vše odehrálo. Příběh ke konci graduje a je napínavý. Po většinu času se však jedná o odpočinkový román o lásce, naději, přátelství i bolesti. To vše v kulisách francouzského městečka, v době charlestonu a bujarých večírků. V příběhu může čtenář vidět dvě strany mince - smetánku a bujarý život na jedné straně a tvrdě pracující ženy na straně druhé. Slečny se rozhodly vyjet ze zajetých kolejí, vymanit se ze společenských konvencí, žít svobodně a nezávazně. Co jim tento život přinesl? A byly opravdu šťastné?

Knihu Slečny rozhodně doporučuji, za mě splnila všechna má očekávání, dokonce je i předčila. Vhodná je jak pro všechny příznivce historických románů, tak i pro čtenáře, kteří mají rádi příběhy sledující delší časové období.

Název: Slečny
Originální název: Les Demoiselles
Autor: Anne-Gaëlle Huon
Překlad: Hana Davidová
Nakladatelství: Metafora
Rok vydání: 2021
Počet stran: 304
ISBN/EAN: 978-80-7625-174-8

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkujeme nakladatelství Metafora.