en-Bestie - Mark E. Pocha

Co se skrývá uvnitř?

Je třeba si uvědomit, že monstra se ke svým obětem nedostávají skrze portály pod postelemi či ve zhasnutých šatnících, i když ano, i tam se skrývat mohou. Monstra, příšery, zrůdy nebo bestie se nacházejí mezi námi, chodí po ulicích, sedí v hospodách... můžete je dennodenně potkávat a netušit, co se odehrává za pěknýma modrýma očima a za milým úsměvem. Ty nejhorší monstra jsou totiž lidé.

Štefan Svitek byl vrah, ne jeden z těch "obyčejných", o kterých každý den píšou noviny. Štefan Svitek byl bestií v lidské kůži! Činy, které napáchal na svých bližních, jsou těžko popsatelné a pro mírnější povahy nepředstavitelné. Manželka a tři děti, z toho jedno ještě plod. Hrůzná bilance, a to není zdaleka všechno. Zcela právem si Štefan Svitek vysloužil za to, co vykonal, trest smrti, a stal se tak posledním popraveným Čechoslovákem.

Spisovatel Mark E. Pocha se Svitkovými činy volně inspiroval při psaní nové knihy nesoucí příhodný název Bestie. Hlavní postavou je zde jistý Štefan Schwarz, jenž tím, co provedl na stránkách knihy, svou předlohu mnohonásobně předčil.

Knižní Štefan neměl příliš šťastné dětství, jeho otec byl opilec a násilník, což se na fungování rodiny zásadně podepsalo. Malý chlapec nebyl syn podle jeho představ a dával mu to ostentativně najevo. Možná, kdyby si k němu někdy našel cestu. Možná, kdyby z jeho úst někdy zaznělo vlídné slovo. Možná... Prostředí, ve kterém Štefan žil, se na něm nesmazatelně podepsalo a stvořilo jednu z největších zrůd knižního světa.

Kniha je dělena na dvě linie, jedna se odehrává v současnosti a ta druhá mapuje právě Schwarzovo dětství a dospívání - provádí čtenáře krok za krokem cestou vedoucí ke zrozeni Bestie. Zatímco linka z minulosti je především o psychice a vývoji hlavní postavy, ta současná je neskutečně krvavou jízdou již hotového šílence.

V příběhu čtenář narazí snad na všechny formy bolesti, hnusu a nechutnosti, v knize není nic dobrého a když už čekáte, že to nemůže být horší, zjistíte, že to vždycky může být horší. Pedofilie, krev, zoofilie, krev, nekrofilie, krev, výkaly, sperma a krev. Dobrou chuť...

Vstal, upravil se a přivoněl ke svým zakrváceným prstům.
Pomyslel si, že lidi jsou jako vlaky: přijíždějí a odjíždějí, a potom zase přijíždějí a odjíždějí, jeden věčný, zběsilý, otravný koloběh.
Zato krev...
Krev je věčná.

Ani vlastně nevím, jestli můžu, nebo chci, knihu doporučovat. Ano, téma v ní skryté je vážné a rozhodně si zaslouží pozornost. Zlo se totiž může zrodit už v rodině, a přitom by stačilo tak málo, jak mu zabránit v propuknutí. Na druhou stranu je příběh protkán tolika zvrácenými činy, jež v nejednom čtenáři mohou vzbudit ne hrůzu, ale silnou touhu vyzvracet vnitřnosti, a to až do úplného konce.

Je až s podivem, že na takovou nálož zvrácenosti je kniha velice čtivá a upřímně také dobře napsaná. Je to trošku děsivé, když si při čtení uvědomíte, že to, co čtete, se zrodilo v lidské hlavě. Celý děj je propracovaný, bez hluchých míst, bez nelogičností a vlastně je to fakt celkem dobrý. Hnusný, nechutný, zvrácený, ale dobrý. Jediné, co mi vadilo, byly vedlejší postavy, chovaly se trochu mimo, ale možná se tak dnešní mládež chová běžně. A také jsem tam trošku postrádal policii, skoro se mi nechce věřit, že by si takové vražedné šílenství nevyžádalo její větší pozornost.

Kniha není pro každého, své čtenáře si ale určitě najde. Když už bych ji měl tedy doporučit, tak je ideální číst ji jindy než před spaním a pro jistotu s nádobou na zvratky, vy šašci počmáraní.

Název: Bestie
Autor: Mark E. Pocha
Překlad: Milan Žáček
Nakladatelství: Carcosa
Rok vydání: 2020
Vydání: 1.
Počet stran: 272
ISBN/EAN: 978-80-88243-27-4